June 2008
18 posts
Nejvyšší čas
Včera jsem na ulici poprvé náhodou potkal domorodce, se kterým se už znám.
Zase přišly deště.
Nejvyšší čas se opatrně vytratit.
WatchJedna z věcí, po které se mi bude opravdu stýskat, je místní kočkovstvo. Zatímco potulné psisko jsem tu neviděl ani jedno, koček jsou davy a zástupy. Přikládám malou ochutnávku.
Se tou pai me dera. Ochutnávka z Granitos od...
Granitové očekávání...
Čekal jsem ledacos. Nevyrážím nepřipraven. Že budou Galandum Galundaina zatraceně dřevní jsem si nastudoval na TyTrubko. Že budou zatraceně skvělí, to ve videu nebylo. Takovou muziku bych taky chtěl dělat - syrovou, upřímnou a pravou. Jenže na to asi moc myslím a málo hraju.
Ti chlapíci měli vůbec odzbrojující drzost. Hráli sice jenom na tradiční nástroje, takže buben a jednoručka, dudy, niněra,...
WatchDalší dávka obrázků z dovolené. Tentokrát výlet do Guimaraese. S vlnovkou, již jsem líný hledat. Nic tak dobrodružného jako minule. Poklidná turistika s vtipem, který si nechám do foroty. Ale město je to krásné. Kam se hrabe Aveiro.
Ovšem je tu soutěž! Kdo jako první pozná paní na obraze, dostane… hm… něco dostane. Á, zajímavou a hodnotnou cenu, to je ono!
Portugalština snadno a rychle, část II: V...
Turista: Máte nějaké jídla pro vegetariány?
Vrchní: Ne, jen pro Portugalce.
WatchVýlet do vnitrozemí. Příměstským vlakem co nejdál na východ. Pak pěšky. První courák ujíždí před nosem. Focení katedrály. Druhý stávkuje. Focení nádraží. Na konečnou se dostáváme asi ve čtyři odpoledne.
Stopem zdoláváme městský okruh. Příroda? Vy chcete přírodu? Pán v dodávce je lehce zmatený. Zavezu vás do přírody, máme tu nově otevřený park. Divoká Šárka, těšíme se. Nafukovací hrady jsme...
Poznámka k časomíře
Předevčírem, to to letí, byli jsme pozváni-účastni (na) večeři/e s naším ochotnickým kroužkem salseros-un-doiš-treš. Sraz v půl na devátou před tančištěm, k zamýšlené stravní špeluňce co by deset minut volné chůze dohodil. Prozřetelný plešorganizátor Viktor moudře zamluvil stolstvo až na půl desátou, jsa znalý místních podměrů.
Ke stolům jsme zasedli ve tři čtvrtě na deset. A kolem jedenácté už...
WatchSláva, nazdar výletu! První vlak nám ujel před nosem. Ten další, o hodinu později, strejcové železničáři zrušili, že prý stávka. Takže jsem měl spoustu času nafotit románskou katedrálu, ke které je to od nádraží, co by rackem dohodil. A nejbližší okolí, včetně stávkujícího perónu.
Nakonec jsme pokořili spoje a opravdu odjeli hluboko do vnitrozemí. Reportáž ze zbytku výpravy ale až zítra. Už se mi...
“Mravenců je nekonečné množství.”
– Wisdom of Helenka
Knihovny, ach, knihovny
Fakultní knihovna? Filosofické fakulty? To se musí ozkoušet.
Centrální systém? Elektronický katalog? Šest pater? No páni, smekám. (noří se do hlubin systému)
Ach! Knihy o tanci tu dokonce mají samostatnou signaturu!
První patro, 793.
(šlape do schodů)
Jsou to tři svazky.
Denní dávka zmatku
Pokud to někoho zajímá, tak dny se tu jmenují Druhý, Třetí, Čtvrtý, Pátý, Šestý, Sobota a Den Páně.
Kdysi jsem si naivně myslel, že francouzi se svým huit jours a 4 x 2O a 10 a 9 jsou divní.
Knižní recidiva
Ten mikroskopický rozhovor na pláži mě donutil zamyslet se nad tím, které knihy jsem tedy opravdu četl dvakrát. A proč, proboha. Ze seznamu jsem předem vyřadil poesii, již zrecyklovalť jsem kila, věci, které jsem četl opakovaně kvůli škole, a z množství pohádek a kněh pro mládež vytahal jen ty, co přežily i patnácté narozeniny. A nakonec se pro otravnost dlouhého přemítání a vypisování ustálil na...
WatchPoněkud zbytnělá galerie z výpravy do Aveira, městečka asi hodinu vlakem na jih od Porta. Přezdívá se mu prý Portugalské Benátky, těžko říct, jestli je k tomu ten jeden kanál a pár jezírek opravňují. Nicméně na jednodenní nenáročnou procházku je to docela malebné. Popisky vznikaly pozdě po půlnoci, takže vskutku nejsou příliš objevné.
Kulturní šoky
Včerejší fantasmagorická večeře s Čilanem, Brazilkou, dvěma Polkami, Finkou a děvuchou odněkud z Moravy dopadla nad očekávání jedle. Navíc dokud se rozhovor pohybuje v oblasti kulinářských specialit, sportovních družstev, politiky a výstřednosti Portugalců, člověka sotva něco překvapí. Když se mě ale dneska na pláži v pískovém záhrabu jeden Američan s pokerovou tváří zeptal, jestli jsem v životě...