June 2008
18 posts
Nejvyšší čas
Včera jsem na ulici poprvé náhodou potkal domorodce, se kterým se už znám.
Zase přišly deště.
Nejvyšší čas se opatrně vytratit.
WatchJedna z věcí, po které se mi bude opravdu stýskat, je místní kočkovstvo. Zatímco potulné psisko jsem tu neviděl ani jedno, koček jsou davy a zástupy. Přikládám malou ochutnávku.
Se tou pai me dera. Ochutnávka z Granitos od...
Granitové očekávání...
Čekal jsem ledacos. Nevyrážím nepřipraven. Že budou Galandum Galundaina zatraceně dřevní jsem si nastudoval na TyTrubko. Že budou zatraceně skvělí, to ve videu nebylo. Takovou muziku bych taky chtěl dělat - syrovou, upřímnou a pravou. Jenže na to asi moc myslím a málo hraju.
Ti chlapíci měli vůbec odzbrojující drzost. Hráli sice jenom na tradiční nástroje, takže buben a jednoručka, dudy, niněra,...
WatchDalší dávka obrázků z dovolené. Tentokrát výlet do Guimaraese. S vlnovkou, již jsem líný hledat. Nic tak dobrodružného jako minule. Poklidná turistika s vtipem, který si nechám do foroty. Ale město je to krásné. Kam se hrabe Aveiro.
Ovšem je tu soutěž! Kdo jako první pozná paní na obraze, dostane… hm… něco dostane. Á, zajímavou a hodnotnou cenu, to je ono!
Portugalština snadno a rychle, část II: V...
Turista: Máte nějaké jídla pro vegetariány?
Vrchní: Ne, jen pro Portugalce.
WatchVýlet do vnitrozemí. Příměstským vlakem co nejdál na východ. Pak pěšky. První courák ujíždí před nosem. Focení katedrály. Druhý stávkuje. Focení nádraží. Na konečnou se dostáváme asi ve čtyři odpoledne.
Stopem zdoláváme městský okruh. Příroda? Vy chcete přírodu? Pán v dodávce je lehce zmatený. Zavezu vás do přírody, máme tu nově otevřený park. Divoká Šárka, těšíme se. Nafukovací hrady jsme...
Poznámka k časomíře
Předevčírem, to to letí, byli jsme pozváni-účastni (na) večeři/e s naším ochotnickým kroužkem salseros-un-doiš-treš. Sraz v půl na devátou před tančištěm, k zamýšlené stravní špeluňce co by deset minut volné chůze dohodil. Prozřetelný plešorganizátor Viktor moudře zamluvil stolstvo až na půl desátou, jsa znalý místních podměrů.
Ke stolům jsme zasedli ve tři čtvrtě na deset. A kolem jedenácté už...
WatchSláva, nazdar výletu! První vlak nám ujel před nosem. Ten další, o hodinu později, strejcové železničáři zrušili, že prý stávka. Takže jsem měl spoustu času nafotit románskou katedrálu, ke které je to od nádraží, co by rackem dohodil. A nejbližší okolí, včetně stávkujícího perónu.
Nakonec jsme pokořili spoje a opravdu odjeli hluboko do vnitrozemí. Reportáž ze zbytku výpravy ale až zítra. Už se mi...
“Mravenců je nekonečné množství.”
– Wisdom of Helenka
Knihovny, ach, knihovny
Fakultní knihovna? Filosofické fakulty? To se musí ozkoušet.
Centrální systém? Elektronický katalog? Šest pater? No páni, smekám. (noří se do hlubin systému)
Ach! Knihy o tanci tu dokonce mají samostatnou signaturu!
První patro, 793.
(šlape do schodů)
Jsou to tři svazky.
Denní dávka zmatku
Pokud to někoho zajímá, tak dny se tu jmenují Druhý, Třetí, Čtvrtý, Pátý, Šestý, Sobota a Den Páně.
Kdysi jsem si naivně myslel, že francouzi se svým huit jours a 4 x 2O a 10 a 9 jsou divní.
Knižní recidiva
Ten mikroskopický rozhovor na pláži mě donutil zamyslet se nad tím, které knihy jsem tedy opravdu četl dvakrát. A proč, proboha. Ze seznamu jsem předem vyřadil poesii, již zrecyklovalť jsem kila, věci, které jsem četl opakovaně kvůli škole, a z množství pohádek a kněh pro mládež vytahal jen ty, co přežily i patnácté narozeniny. A nakonec se pro otravnost dlouhého přemítání a vypisování ustálil na...
WatchPoněkud zbytnělá galerie z výpravy do Aveira, městečka asi hodinu vlakem na jih od Porta. Přezdívá se mu prý Portugalské Benátky, těžko říct, jestli je k tomu ten jeden kanál a pár jezírek opravňují. Nicméně na jednodenní nenáročnou procházku je to docela malebné. Popisky vznikaly pozdě po půlnoci, takže vskutku nejsou příliš objevné.
Kulturní šoky
Včerejší fantasmagorická večeře s Čilanem, Brazilkou, dvěma Polkami, Finkou a děvuchou odněkud z Moravy dopadla nad očekávání jedle. Navíc dokud se rozhovor pohybuje v oblasti kulinářských specialit, sportovních družstev, politiky a výstřednosti Portugalců, člověka sotva něco překvapí. Když se mě ale dneska na pláži v pískovém záhrabu jeden Američan s pokerovou tváří zeptal, jestli jsem v životě...
May 2008
26 posts
Krásy světa
Když o tom tak přemýšlím, ještě jsem neviděl zmalovanou Portugalku. Natož peroxidové strašidýlko. Dívky jsou tu drobné, tmavovlasé a přirozeně krásné. Dobrý námět k přesídlení.
Našel jsem na disku, jaké překvapení, album...
Tradiční dialog nad tradičním pokrmem
Turista: Máte ty chutné tradiční portugalské taštičky také bez masa?
Prodavač: Jistě. S treskou nebo mořskými plody.
Turista: Děkuji, měl jsem na mysli spíše něco vhodného pro vegetariány.
Prodavač: (Nechápavě potřásá hlavou a naplňuje obslužnu trapným tichem.)
Odposlechnuto v trafice
Helenka: Dobrý den, prosím pěkně, nenechala jsem tady u vás náhodou někdy v pátek slovník?
Kouzelná trafikantka: Jaký slovník?
Helenka: Portugalsko-český.
Kouzelná trafikantka: Tak to asi ne.
Helenka: Jeje.
Kouzelná trafikantka: Ale počkejte, mám tady jeden starý Portugalsko-anglický. (Štrachá se ve skříňkách.)
Helenka: Ale.
Kouzelná trafikantka: Tady je!
Helenka: Jé. Ten si vážně můžu vzít?
Kouzelná trafikantka: Jen směle děvenko. Ať slouží. A buďte s pánembohem.
Fado, meu fado
Včerejšek byl ve znamení fada. Což je taková zdejší forma Sejdeme se na Vlachovce. Jen výrazně míň zdegenerovaná. Skládá se to z podivné obří mandolíny, které říkají kytara, kytary, které říkají viola, a zpěvačky, které neříkají nijak, ale musí mít šátek přes ramena. Případně to může být i zpěvák, tomu ovšem lajntuch nikdo nedá. Možná proto je tak smutný. To lepší fado dne se odehrávalo v malém...
Šeherezádu před spaním? Opatrně.
Procházejí se takhle jednou z jara Hárún ar-Rašíd a Hárún bu-Rák datlovým nebo špačkovým hájem. Štebetání vůkol. To nám ty vajgle pěkně zrají, libuje si nevlastní přímou řečí levý Hárún a pravý v dehtovém stínu bezmyšlenkovitě kývá hlavou, jakože asi ano, když tu věci nabírají nečekaný spád: štěbetání vůkol se stupňuje v neodbytně malebnou pohodu dusných arabských odpolední s vůní guaru a na...
“Tento způsob léta, zdá se mi poněkud nešťastným.”
– Wisdom of Conuficus
Jedna z moravských lidových, které záhy oblaží...
Tíha víry
Mají tu na kopečku románskou katedrálu. Pro našince nezvyk. Ladně klenuté štíhlounké gotické křehotinky svatých vítů i hravé barokní boubelky českého kopečkatého venkova jsou proti téhle matróně anorektičky. Vejít dovnitř je jako dostat gargantuovským balvanem po lebi. V očích jiskřičky, hlava se točí, padne se na zadek. Váha materiálu okolo a nad vámi, vysoko nad vámi, je hmatatelná. A máte...
WatchTvrdě vydřená slideshow z vycházky na druhý břeh. Charakterní fotografie jsem ponechal stranou, tady jsou jen malebné kýčařské krajinky. Račte potěšit svá ctěná oka punčochová.
Funkcionalistická anarchie urinálních prvků
FAUP (ale no tak, Pepíčku, to už jsme si vysvětlovali, kdybys jen dával pozor… podívej se ještě třeba na tohle a už nevyrušuj) mi stále bere dech. Ten beton prý osobně otesal nějaký Siza, údajně nejvyšší guru zdejších stavitelů. Některé jeho projekty se mi na obrázcích líbí, nicméně ta zemljanka, ze které právě píšu, je strašidelná. Tak čistá a funkční, že si tu člověk připadá docela...
“Ryba a host tředí den smrdí.”
– Wisdom of Conuficus
Všechno bude
Vyprávění o románské katedrále, kočkách, pisoárech a bílém portském, všechno bude. Včetně fotek. Tak za hodinku. Nebo zítra. Tady se nespěchá. Není kam. (Včera jsme odcházeli ze salsy kolem desáté hodiny večerní a v místnosti nad námi začínala zvučit nějaká kapela. Vůbec tu kulturní život trpí nějakým nepochopitelným všeobecným posunem. Mám na to několik hypotéz, ale žádná není dostatečně...
Okolnosti
Okolnosti v cizím prostředí nás někdy donutí dělat neočekávané, divoké, dobrodružné a nebezpečné věci. Jako dát si levé sluchátko do pravého ucha a pravé do levého.
Stay secure, srabe!
IT dep. FAUP (FAUP je takový tajuplný betonový bunkr, který vypadá, že by s prstem v nose přežil jadernou válku; vysedávání v něm mimo jiné vzbuzuje v lidech potřebu vyjadřovat se převážně ve zkratkách) IMHO sux. Ten n00b, co se mi snažil rozchodit wifinu, byl zmatenej jak lečo. Jasně, wokna v češtině, ale stejně - hrabal se v tom třičtvrtě hodiny a nula, nada, zilč. WTF, jako, kde to sme, woe?...
Ouvrez, ouvrez...
Zapoflakován tady v takové zmatené mnohajazyčné společnosti, zhotovil jsem si do názvu pisníku slovní hříčku. Přišlo mi, že je taková laciná a očividná, tak jsem ji radšej prohnal Googlem. Tři výskyty, zcela mimo realitu. Asi Porto ještě nikdo neotvíral. Prohlašuji se tímto za originálního makarónce.
Milé mléko
Člověk má takovou podivnou, hluboce zakořeněnou představu, že spousta věcí je mezinárodně platných. Třeba barevné značení. Když si u nás koupíte modré mléko, je polotučné, červené je plnotučné. Jasné jak houska na krámě a smetana pod pultem. Jeden by si myslel, že to tak bude všude. A ouha. Tady když si koupíte modré mléko, znamená to akorát, že výrobce má rád modrou. Zatím jsme měli tři různé...
Animace hašišem
Včera večer návtěva alternativního klubu, kde probíhal miniaturní festival pod taktovkou Rusky Tatiany, která žila osm let v Praze, a nějakého Španěla, jehož jméno jsem zapomněl (Andreas?). Účast malá, zato internacionální - zmatené Němky, my, jeden Řek a to bylo tak zhruba všechno. Na programu i jeden film z FAMU a pološílený dokument o slovenských Rómech. Vůbec se to tam celé bezvadně hodilo, do...
Hutný koření
Tyto dny ve znamení bojů s invazí ferdásků do kuchyně. Zcela v rytmu jara. Jen ti místní nemají puntíkovaný šátek, o to zběsileji mávají tykadýlky. Snažím se je chránit před brachiální agresivitou okolí a směrovat k východu na balkón místo do špajzu, ale ani jedna ze znepřátelených stran to nenese lehce. Složité umění diplomacie. Večer nálet na okrajovou oblast města (takové Brno-Žabovřesky), kde...
První pokus
Výzkumná jednotka Porto hlásí, že našla připojení. Tady všecko v cajku, zážitků zatím pomálu, terpve se rozkoukávám. Jediný poznatek je, že mnohem horší než lítání je jízda autobusem. Ten blázen cestou ze Stanstedu na Victoria Station jel celou dobu v levým pruhu! Fakt se divím, že jsme to přežili. Jinak Londýn poněkud náročný, všechny ty věžáky vedle památek, no brekeke. Ale samozřejmě jsem...
